Ibisové se představují

Rozdávej úsměv všude a všem. Tebe to nic nestojí, ale druhé obohatíš.

Ve třídě je nás celkem 25. Devět holčiček tu bude ochraňovat šestnáct kluků. Chceme být správná parta, tak jsme si dnes vymýšleli třídní pravidla. Každý přišel s nějakým nápadem.  V závorce najdete jméno dítěte, které pravidlo vymyslelo.                

Pravidla budeme postupně doplňovat.

Třídní kodex aneb slušné chování nám sluší.

1. Jsme na sebe hodní, máme se rádi. (Julinka a Jiřík) 

2. Šetříme třídní výzdobu. (Adámek)

3. Posloucháme paní učitelku. (Kubík H)

4. Necháme mluvit vždy jednoho, neskáčeme si do řeči.(Sárka)

5. Udržujeme pořádek. (Alex)                                     

6. Používáme kouzelná slůvka. (Jiřík) 

7. Po třídě se pohybujeme hlemýždím tempem. (společně)

8. Cizí věci si půjčíme jen s dovolením majitele.

9. Mluvíme klidně, nekřičíme a nepřekřikujeme se.

10. Pomáháme jeden druhému.

Ibisové jsou moudří - nepoužívají sprostá slova.

Ibisové chrání nejen své ibisky, ale i ostatní dívčí protějšky.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hrajeme si s češtinou

Dnes při půleném vyučování děti vyvozovaly písmenko P. Hned se také pokusily vymyslet příběh.

Právě přijíždíme - pozor, Pardubice! Přivážíme pečivo. Procházíme parkem. Právě přijíždí pouť. Prodává perníky. Půjčuje parníky. Plujeme plachtenicí proti proudu

Hrajeme si s češtinou - čtvrteční polovina.

Procházíme Prahou. Právě píšeme pohádku. Papáme párek. Pijeme pití. Pečeme pizzu. Pak pojedeme parkovat Porsche. Potom půjdeme pěšky.

Někteří z nás už zvládají své školní povinnosti natolik, že mohou pomáhat svým kamarádům i paní učitelce.

Ibisové se pokouší zastat některé práce ve třídě.

 Jiřík, Kačka

  Sofča,  Víťa, Fanda, Mirča a Áda

 Andrejka a Tomík

 Julča a Oskar (pomocná kontrola třídy)

Jsme šikovní, už dokážeme pracovat ve skupinách. V každé skupině je jeden písař a jeho rádci:

Sárka, Editka, Mirečka, Matýsek

Lucinka Sofinka, Honzík, Míša, Vítek

Fanda, Viktorka, Nikolas,Viktorek

Oskar, Andrejka, Áďa, Dmitriy

Tomášek, Kačenka, Jiřík, Kubík H., Kubík P.

Ještě si musíme společně vybrat barvu skupiny.

Právě jsme začali soutěžit o berušku. Pokud budeme dodržovat třídní pravidla, určitě všichni získáme všech sedm teček, které zatím berušce chybí. 

V pátek 25. 10.  vypukne v naší třídě Strašidlácké učení. Sletí se sem strašidla z blízkého i dalekého okolí. Vyučovat se bude strašidelným počtům, ale i strašidelným písním a tancům.

Milá strašidla, strašidýlka, mocní čarodějové,  tříhlaví či vícehlaví draci, " překrásné" ježibabky a další příšerky a nestvůry, už se na vás těším.

Vzhledem k účasti draků nedoporučuji vstup křehkým princeznám. :-)

Pro zvídavé IBISE o vzniku svátku:

Halloween pochází již z dob Keltů, kdy se jmenoval Samhain, konec léta čili keltský Nový rok. Halloween se slaví v noci z 31. října do východu slunce

1. listopadu. Podle legendy lidé v dávných dobách věřili, že v noci z 31. října na 1. listopad se domů vracejí duše zemřelých a vyhledávají pomoc příbuzných, aby jim pomohli překročit onu hranici do země mrtvých. Aby duchové viděli na cestu, lidé jim svítili svítilnami z vydlabaných řep.

Převlékali se do starých hadrů a malovali si obličeje, aby byli ochráněni před zlými duchy.

Řepu později nahradila dýně.

Mezi tradiční symboly Halloweenu patří vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, strašidelné kostýmy, černá a oranžová barva.

Dnes se děti oblékají do strašidelných kostýmů a chodí dům od domu na koledu. Tento svátek se slaví hlavně v anglicky hovořících zemích.

V Čechách se spíše slaví „Dušičky".

Dnešní den se u malých ibisů se šla celá řada nejrůznějších strašidýlek.

Nejhojnější zastoupení měli bubáci, čarodějnice, čarodějové a kostlivci. Nechyběli však ani upíři, pavoučí ženy i muži, dýně, vodníci, zelení mužíčci, mumie a hejkalové. Všichni zúčastnění si mohli vyzkoušet, že správné strašidýlko musí umět číst, psát, počítat, tancovat, strašlivě se šklebit, umět vymyslet zaklínadla a mít i patřičné vědomosti o kouzelných předmětech, zvířatech - prostě se vyznat ve strašidelné říši.

Při plnění nejrůznějších úkolů bubáčci zjistili, jak je důležité umět si navzájem pomoci.  Celé dopoledne zněly strašidelnou třídou strašidlácké písně, dokonce si i  malá strašidýlka pěkně zatancovala a zarejdila. Kručící žaludek bubáčci zaplnili strašlivě strašnou strašidláckou svačinou.

Jenom velká škoda, že strašidlácké učení netrvalo déle..Tak zase příště.

Pokud máte pro strach uděláno, podívejte se do fotogalerie a do velkého fotoalba.

Milé děti,

do školy už chodíte několik měsíců. Za tu dobu již většina z vás získala spoustu znalostí a vědomostí. Nyní je jen na vás, zda dokážete samotnému panu králi, že si umíte poradit i v těžších chvílích, a že jméno IBISOVÉ nosíte právem.

Cesta ke králi je sice dlouhá a plná složitých úkolů, ale vy jste chytré děti a určitě si s jejich plněním poradíte.

Přeji vám šťastnou cestu.

Dnes se v naší škole konal Jarmark. Každá třída se snažila prodat co nejvíce svých výrobků. Nám hodně pomohli naši rodiče, kteří napekli spoustu dobrot.

A jelikož děti nechtěly zůstat pozadu za svými dospěláky, pomohly s prodejem. Vedly si opravdu výborně. Rodiče a děti v akci můžete vidět ve velkém fotoalbu.

V pondělí 25. listopadu jela naše třída autobusem do svíčkárny. Aby nám cesta lépe ubíhala, hrála s námi paní průvodkyně hru. Četla nám příběh o výrobě svíček.

Naším úkolem bylo z obrázků před námi vybrat vhodné slovo do věty. Hra měla jen vítěze, kteří dostali upomínkovou minci.

Šestajovice jsou kousek za Prahou, takže cesta byla rychlá.

Hned po svačině začalo samotné vyrábění. Nejdřív jsme se podívali, jak se svíčky vyrábí a barví. Pak jsem si  mohli zkusit barvení svíček.

Svíčku jsme drželi za knot a postupně namáčeli do různých barev. Vtip byl v tom, že všechny barvy se mohly překrývat, jen oranžová ne.

Také jsme odlévali vosk do ořechových skořápek.

Všechno se nám moc líbilo.

Ještě před odjezdem jsme si mohli prohlédnout místní zvířátka (poníky, výra a další).

Děkujeme CK 2.

https://www.ck2.cz/

Napsali žáci 1. I.

Vánoční koncert

Veliká pochvala patří všem účinkujícím.

Svůj pěvecký výkon jste zvládli na jedničku s hvězdičkou.

Návštěva planetária (do psaní a vymýšlení textu se nejvíce zapojili Tomášek, Kubík P., Jiřík, Sofinka a Dima)

20. 1. jsme jeli do planetária. Když jsme tam dorazili, prohlíželi jsme si různé exponáty. Pak jsme sledovali příběh Aničky a Nebešťánka- Vánoční příběh.

Anička se zrovna převlékala do pyžama, když zhaslo celé město. Bylo těsně před Vánoci.

Anička se podívala z okna a uviděla zářivé světlo. Byla zvědavá. Vylezla oknem ven a rozběhla se do křoví. Uviděla divné stvoření, které vypadalo jako plyšák.

Stvoření se Aničky leklo a schovalo se za svůj létající talíř. Anička to divné stvoření pozdravila a divné stvoření cosi zamumlalo. Pak si spolu něco vysvětlovali. Divné stvoření Aničce řeklo, že se jmenuje Nebešťánek. Také jí řekl, že se mu rozbil talíř. Zamumlal, že je smutný, jelikož si bez dovolení půjčil tatínkův talíř, aby mohl mamince přivézt ze své cesty dárek. Teď se potřebuje vrátit a nemůže. Pak se s Aničkou chvíli kouloval. A zase zesmutněl. Rád by tatínkovi vrátil talíř, ale nemůže. Talíř je rozbitý. Zkusili talíř vyhrabat ze sněhu. Nesvítil, neblikal. Anička si všimla jednoho drátu. Řekla, že má doma kladivo, šroubovák a kleště jako tatínek. Řekla, že už tatínka viděla s tím pracovat, když opravoval své auto. Nebešťánek zamumlal: " Vy létáte v autech?" Anička odpověděla, že v autech se jezdí, ale nelétá. Nebešťánkovi při myšlence na létání začaly téct slzy. Moc chtěl domů.V tom si Anička vzpomněla, že maminčina žehlička má taky takový drát.

Běžela domů, přinesla si věci a Nebešťánkovi opravila talíř. Za odměnu pak mohla s Nebešťánkem navštívit jeho planetu. Nebešťánek Aničce vyprávěl o Slunci a o planetách.

Moc se nám to líbilo.

Dnes nás čekalo naše první opravdovské vysvědčení.

Moc jsme se na něj těšili.

Kromě vysvědčení na nás čekal dopis od paní učitelky, medaile (všichni totiž píšeme perem) knížka a pohádková záložka.

Na vysvědčení jsme všichni měli samé jedničky.

Paní učitelce jsme slíbili, že se i příští pololetí budeme snažit.

Honzík, Oskárek, Dima, Tomík, Kubík P. a Editka

 Zimní olympiáda

Citius, Altius, Fortius - Rychleji, výše, silněji

Ale rovněž: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.

V rámci štafety zástupcú jednotlivých států se olympijský oheň rozhořel i u nás. 

S vlajkou v ruce složili slavnostní slib naši závodníci i hlavní rozhodčí.

V naší olympijské vesnici byly nejhojněji zastoupeny tyto státy: Česká republika, Polsko, Ukrajina, Itálie, Rusko, Francie, Bulharsko a Německo.

Olympiáda tedy začala, nyní nezbývá než všem reprezentantům držet pořádně palce.

Více zjistíte ve velkém fotoalbu.

Průběžné výsledky:

Skoky na lyžích, běžecké lyžování: 1. Rusko , 2. Polsko , 3. ČR a Francie

Biatlon: 1. Ukrajina , 2. Polsko , 3. Rusko

Matematický curling: 1. ČR , 2. Francie , 3. Bulharsko

Štafeta: 1. Německo , 2. Polsko

Krasobruslení na papíru: 1. Německo , 2. Rusko , 3. Bulharsko

Biatlon - štafeta: 1. Ukrajina , 2. Rusko , 3. Česko

Rychlobruslení: 1. Rusko , 2. Německo , 3. ČR

Průběžné pořadí: 1. ČR, 2. Rusko, 3. Polsko, 4. Bulharsko, 5. Německo, 6. Ukrajina, 7. Francie, 8. Itálie

 Včera byla olympiáda slavnostně ukončena.

Oficiální pořadí 3 nejúspěšnějších států:

1. ČR 2. Polsko 3. Rusko

Reportáž IBIS novinám poskytli zástupci několika států. Co všechno víte o místní olympijské vesnici?

Leží v Česku, hlavní město je Praha. Praha se skládá z mnoha částí. Rostou vám tu různé stromy. (Rusové)

Leží v Čechách, protéká tu řeka Vltava. Blízko je rybník Hamerák. Taky tu je Letiště Václava Havla a hrad Vyšehrad. (Češi)

Hlavní město se jmenuje Praha, kterou protéká řeka Vltava. (Italové)

Leží v České republice. Jsou tu velká města jako např. Praha. (Ukrajinci)

Leží v ČR, hlavní město je Praha, kterou protéká řeka Vltava. Máte tu zde Pražský hrad a Vyšehrad. (Němci)

Leží v ČR, hlavní město je Praha, protéká tu řeka Vltava. (Francouzi)

Hlavní město ČR je Praha. Protéká tu řeka Vltava. (Bulhaři)

Jsme šikovní, krásně píšeme.

17. 3.

Dnes jsme složili krátkou básničku:

Zvoní malý zvoneček,

teta šije vzoreček.

Máma koupí šáteček,

táta zase póreček.

20. 3.

I druhá polovina dnes  veršovala.

Naše milá kočka

je velká jako vločka.

Má krásná očka,

nechutná jí čočka.

Dnes jsme vymýšleli sluníčková slova, která jsme vkládali do vět. Víme. jak druhého potěšit.

Dnes jsme byli na pořadu Skřítci v knihovně. Představte si, že i v knihovně se dějí kouzelné věci.

Například jsou zde hodní a zlobiví skřítci. Každý skřítek měl své jméno. Bylo to podle toho, co tropil. Například skřítek Obracnoha obracel naschvál knížky.  Pak tu byl skřítek Všešpinič a skřítek Zátlačník - zase zasouval knížky.

Zlomyslní skřítkové nám tu nechali dopis:

" Zavřeli jsme hodné skřítky do knih a oni se tam dusí. Knihovna je naše! Tak si je vysvoboďte, když to umíte, cha, cha."

Zlobivým skřítkům se podařilo uvěznit celou rodinu hodných skřítků Hodňoušků. Naším úkolem bylo rodinu Hodnoušků vysvobodit. Plnili jsem různé úkoly, abychom nad zlobivými skřítky vyhráli.

Počítali jsme medvědy na obrázku, hledali jsme správný nadpis pro pohádku, ukázali jsme, že umíme cvičit a hlavně jsme pochytali škaredé skřítky.

Vysvobodili jsme tak rodinu Hodňoušků (maminku Hodňouškovou, tatínka Hodňouška, jejich dceru Hodňounku, syna Hodňounka a miminko Hodňoulilinko) a vrátili jim knihovnu.

Dohromady sestavili: Kubík H., Míša, Editka, Sara, František, Andrejka, Viktorek

Fotografie naleznete ve velkém fotoalbu.

Ibisové v Triloparku

15. dubna jsme jeli na exkurzi do Triloparku.

Pan průvodce nám povídal, co se dělo před mnoha a mnoha lety. Také nám vysvětlil, jak vlastně vznikly báje o dracích. Lidé si neuměli vysvětlit nálezy koster dinosaurů, protože je ještě neznali, tak si vymysleli draky.

Pak nás paní učitelka rozdělila do čtyř skupin. Každá skupina musela celkem splnit čtyři úkoly:

1. Vyrobit sádrové odlitky

2. Složit zkamenělinu ještěra

3. Stejně jako paleontologové pomocí štětců odkrýt kostru dinosaura

4. Vyvrtat z nerostů zkameněliny

Moc se nám to líbilo.

Adam, Dima, Editka, Honzík, Míša, Lucinka, Kubík, Oskar, Sara a Víťa

Den Země

Tento den si pro nás starší spolužáci připravili různé soutěže zaměřené na ekologii. Bylo to moc hezké.

Napsali jsme přání a poděkování naší krásné planetě. Fotografie jsou ve velkém fotoalbu.

Den knihy

23. dubna byl Dnem knihy.

My jsme si do školy přinesli naše nejhezčí knížky. Povídali jsme si o nich a četli jsme z nich ostatním.

Také jsme vymýšleli knihu budoucnosti. Pak jsme o vymyšlené knize povídali druhým.

Podívejte se, jak některé knihy mohou vypadat.

Zelená

Knížka bude se zámkem, je chodící. Bude sama otáčet listy. Umí sama číst.

Žlutá

Ta kniha umí lítat. A umí jezdit na kolečkách. Ta kniha má jedno oko. Vybírá si čtenáře (to už jsme nedopsali, ale řekli).

Fialová

- s diamanty

Umí zářit. Kniha umí plnit přání. Z knihy se dá pít. Kniha umí zpívat.

Modrá

Je to hejbací kniha. Sama se umí vygumovat.

Fotografie najdete 25. 4. večer ve velkém fotoalbu.

Pro maminky jsme vyráběli  různé věci z filcu.Velice nám to šlo. Šili jsme třeba srdíčka a vycpávali je vatou. Mohli jsme si také nalepit srdíčko (kytičku, motýlka) na větší srdíčko.

Také  jsme barvili květináče, lepili jsme na ně mušle a ubrousky. Do květináče jsme mamince zasadili kytičku.

Zapsali: Tom, Editk, Honzík

Reklama na ovoce a zeleninu :-) Postupně doplníme.

Já jsem štavnatý ananas a plavu si v kompotu. Lucinka

Honzík - Mńam , jsem sladký a šťavnatý grep, plný vitamínů. Kdo mě jednou ochutná, ten si na mně pochutná.

Proč labyrinty - Loučeň 26. 5. 2014

Podle legendy manželka krétského krále Mínó Pásifaé porodila Mínotaura, netvora s lidským tělem a býčí hlavou.

Král si nechal od proslulého athénského stavitele a sochaře Daidala postavit Labyrint, do kterého pak nevlastního krvelačného syna uvěznil. Tak ho i schoval před zraky svých poddaných.

Mezi Krétou a Athénami vypukla válka poté, co byl na hrách v Athénách zabit syn krále Mínóa Androgeós.Athény padly a byla na ně uvalena povinnost odvádět Krétě lidskou oběť - každým rokem sedm panen a sedm chlapců pro Minotaura.

Syn athénského krále Aigea Théseus se vypravil s oběťmi lodí na Krétu, odhodlán zabít netvora. Krétský král ho celkem vlídně přijal, popřál mu štěstí, avšak upozornil ho, že možná Minotaura zabije, ale sotva se dostane z labyrintu ven.

S pomocí bohyně Afrodité padla Théseovi do oka královská dcera Ariadna a i ona se do něj zamilovala. Tak se stalo, že v předvečer boje dala Théseovi kouzelný meč a přidala klubko niti, které za sebou bude rozmotávat a tak najde zpáteční cestu.

Ráno byly oběti odvedeny k labyrintu, ale dovnitř vstoupil jen Théseus, odvíjel Ariadninu nit a tmavými vlhkými chodbami se dostal až obludě a Minotaura v těžkém souboji zabil.

Dostal se šťastně ven, všemi vítán. Král mu poděkoval za zabití netvora a zrušil povinnou každoroční oběť Athén.

Pověst pokračuje samozřejmě ještě dál, ale smutný konec byl vynechán. ;-)

Fotografie z dnešního dne si můžete prohlédnout ve velkém fotoalbu.

Zatím se pyšníme tímto titulem.

V úterý k nám přišel pan doktor Šusta se svou psí kamarádkou Rozárkou.

Jednalo se o první část preventivního programu  Kamarád nebo šelma, na které postupně navazuje Ve společné smečce (o soužití se psem v lidské rodině) a Ve psí kůži (o moderní metodě výcviku nejen psů).

Děti během programu porozuměly, jak pes vnímá lidi,  jak se např. zachovat při setkání s cizím psem. 

Hlavním smyslem programu bylo vytvořit vyrovnaný vztah mezi dětmi a psem. Tedy ani zbytečný strach, ani přehnanou snahu pohladit si každého pejska, ale respekt vůči živému tvoru, který má svůj vlastní způsob dorozumívání i nároky.

Děti během programu poznaly "psí řeč" a vyzkoušely si správnou komunikaci se psem.

Pořad děti zaujal a velmi se líbil.

Něco málo o Rozárce:

Rozárka je příslušníkem plemene Staforšírský bulterier. Má úspěšně složenou zkoušku  PES CANISTERAPEUR,  která potvrzuje její bezkonfliktnost a opravňuje jí k použití u dětí a handicapovaných osob.

Fotografie naleznete ve velkém fotoalbu.

Tvořivosti se meze nekladou

fialová - Sárinka, Editka, Mirča a Matýsek

Tancovali všichni na dáli, na dáli.

Pak šli spát, pak šli spát.

Ráno se probudili a koukli na oblohu.

Moc se podivili,

že teprve odchází hvězdy.

Dobré ráno, maminko,

jak se dneska máš?

Sladkou pusu ode mě

na tvář dostáváš.

Andrejka, Áďa - žlutá

Příběh korunky

Byla jednou jedna korunka, která neměla žádné sestřičky (žádné další korunky). I šla se podívat ven a venku potkala vlka. Vlk se jí zeptal: "Korunko, můžu si Tě vzít?"

Korunka mu odpověděla: " Nejsem obyčejná korunka. Mohu splnit tři hezká přání." Vlk si přál, aby si korunku mohl nechat. Tak korunka odešla a přání zůstalo nesplněno. Jako dalšího potkala korunka medvěda. Medvěd si přál to samé. Korunka tedy od něho taky odešla. Cestou ještě potkala lišku.

Ta si přála, zda si za korunku může něco koupit. Ani tohle přání se korunce nelíbilo. Na své dlouhé cestě přišla korunka k jednomu domečku.

V domečku byla maminka s tatínkem a také kolébka s děťátkem. Protože korunka byla zvědavá, chtěla se do kolíbky podívat. Byla však malá a do kolébky neviděla.

I vyskakovala tak dlouho, až se zakutálela. Ještě že ji našla maminka, která korunku sebrala. Nechala ji uloženou pro své děťátko na památku.

Lucinka

Matematika - hra Kuličkový král

Dnes jsme si zkusili zahrát kuličky v matematice - na papíře. :-)

Písmenkov je krásná země.  Putování celou velikou říší má smysl jen pro toho, kdo má obrovskou trpělivost. 

My jsme dnes došli až na jeho samý konec.

 Od krále jsme postupně získali tři zlaté klíče. Nejsou jen tak obyčejné. Odemykají nám nespočetnou řadu krásných příběhů.

.

Moji milí,

rok utekl jako voda a nastalo loučení.

Přeji vám, aby na všech vašich dalších cestách za dobrodružstvím jste potkávali jen samé prima kamarády.

Tak tedy šťastnou cestu a krásné prázdniny.

Vaše paní učitelka